NAPSALI O NÁS

 

Objevte cestu do historie našeho oboru…

Článek o muzeu z portálu gastrojobs.cz

 

Jak jedl pračlověk?

To se dozvíte u nás v muzeu a v článku na portálu zena.centrum.cz

 

článek na portálu praha levně

Napsali o nás také na webovém portálu www.praha-levne.cz

Článek o muzeu zde.

 

 

Wintonova Lady Milena vařila v Muzeu gastronomie

 

Přečtěte si článek od Lenky Žáčkové na webu novinky.cz a magazinelita.cz

 

 

 

 

 

 

 

Do Muzea gastronomie přišla pozdravit Lady Milenu i operní diva Pavlína Senič.

zpověď kurátora muzea gastronomie v ona dnes

 

Muzeum gastronomie na webu penzista.net

MUZEUM GASTRONOMIE, PRVNÍ SVÉHO DRUHU NEJEN V ČESKÉ REPUBLICE,

SE SPECIÁLNÍ NABÍDKOU PRO SENIORY

V květnu to budou dva roky, co své brány otevřelo Muzeum gastronomie, první 

svého druhu nejen v České republice... Více ZDE

 

Muzeum gastronomie v časopisu coop rádcE

 

MUZEUM GASTRONOMIE - POCTA JEDNÉ Z NEJSTARŠÍCH LIDSKÝCH ČINNOSTÍ

Vše začalo tím, že se pravěký člověk přestal bát ohně a okusil poprvé opečené maso. Zjistil také, že namočená opražená a drcená semena chutnají lépe než ta syrová...

Více se dozvíte zde: Radce_05_13_Muzeum.pdf

 

 

ochutnávka v muzeu gastronomie:

tak už víme, jak chutná žahour

Jednička, 15. 11. 2012

Právo, 26. 10. 2012, Víkend, s. 8, Blanka Kovaříková

Muzeum gastronomie v centru Prahy chystá večerní prohlídky

Manželé Nina a Ladislav Provaanovi jsou názorným dokladem toho, že láska prochází žaludkem. Své dlouholeté partnerství zpečetili založením Muzea gastronomie.
A protože jsou oba výtvarně nadaní, udělali ho navíc opravdu krásné.

Dlouho hledali pro své muzeum vhodný objekt, až narazili v Praze na Starém Městě v Jakubské ulici na malebný domek, o němž existuje první zmínka již v roce 1401. Jelikož je to ale zpráva o jeho prodeji, musí být stavba ještě staršího data.
„Domníváme se, že za krále Václava zde bydlel jeho kuchař, protože dům má velkého genia loci, a proto nás to sem přitáhlo,“ zdůvodňuje Nina Provaan Smetanová.

Stolování na úrovni

Paní Nina pochází z hotelové rodiny. Tatínek Karel Pinka, který letos oslavil devadesátiny, patří k doyenům českých číšníků a uznávaným znalcům gastronomie. Maminka Alice Pinková, původně úřednice, začala pod vlivem svého muže psát kuchařské knihy.
Nina a její mladší sestra Maria vyrůstaly v kultivovaném prostředí, kde se stolovalo na úrovni, podávaly se zeleninové saláty a lehká francouzská jídla, jako dezert býval sýr a pilo se dobré víno.
To vše v padesátých a šedesátých letech minulého století, kdy v českých domácnostech vládlo vepřo knedlo zelo, pivo.
„Do školní jídelny jsme nechodili, protože maminka byla doma a vařila.
Zato jsme často chodili do restaurací, protože tatínek měl všude známé, a když se otvíral nějaký nový podnik, nemohl u toho chybět. Říkal nám, že dobrá restaurace má připomínat koncertní síň, v níž vás vítá vrchní číšník ve fraku nebo ve smokingu a jako dirigent řídí celý orchestr číšníků a kuchařů.“

Od palety k vařečce

Zatímco mladší sestra se vydala v otcových stopách a stala se uznávanou publicistkou v oboru gastronomie, Nina se chtěla věnovat malování. Studium na střední výtvarné škole jí tatínek nepovolil, ale obor oděvní výtvarnictví na UMPRUM si už prosadila.
„Tati, já ti slibuju, že se jednou ke gastronomii vrátím a myslím si, že budu mít jednodušší návrat jako akademická malířka,“ řekla Nina otci v devatenácti letech. Její slova se potvrdila, byť to trvalo poněkud Před dvěma lety se začali zabývat myšlenkou na zřízení muzea, které by představovalo historii vaření od pravěku po současnost.
déle. Jako výtvarnice si v muzeu se vším poradí. Sama si navrhuje plakáty, kreslí obrázky, s citem a vkusem instaluje nové exponáty. Přiznává, že také ráda vaří, ale k vařečce se samozřejmě dostala mnohem dřív.
Vždycky ráda zvala své přátele na pohoštění, libuje si v nápaditém stolování. To všechno nyní může v Muzeu gastronomie zúročit.

Potkali se v hotelu

Se svým nynějším mužem Ladislavem Provaanem se Nina seznámila také díky gastronomii. V devadesátých letech totiž navrhovala oblečení pro personál hotelu Pupp a Ladislav zase jako architekt zařizoval lázeňský dům v Jáchymově.
„Začaly mě oslovovat další hotely, které potřebovaly obléknout personál. S Láďou jsme zjistili, že máme spoustu společných přátel, ačkoli žil dvacet let v zahraničí. Legrační ovšem bylo, že se do půl roku přestal hotely zabývat a já se zase vrátila k módě.“ Láska jim ale zůstala….
„Podařila se nám například rekonstrukce starořeckého ohniště, pravěk nám zase pomohl dotvořit malíř Libor Balák, uznávaný ve světě jako pokračovatel Zdeňka Buriana. Spoustu věcí jsme dostali od přátel anebo nám je půjčila různá muzea a firmy, jako třeba kompletní sadu příborů.“

Večerní prohlídky s baterkou

Muzeum gastronomie je plné rarit a překvapení. Najdete tu například první výtisk Domácí kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové, litinový papiňák z roku 1870, vyrobený v Plzni, historické plynové a elektrické sporáky, škopek na mytí nádobí našich prababiček, uniformu nejmladšího kuchaře, který vařil v české restauraci na Expu 1958 v Bruselu…
Vpivním baru a vinném sklípku se budou konat pravidelné degustace, v hypermoderní kuchyni zase budou studenti odborných gastronomických škol předvádět své kuchařské dovednosti. Návštěvnice jistě uvítají i ukázky stolování, zdobení perníčků apod. Nina Provaan Smetanová doslova hýří nápady a ten poslední nám prozradila na závěr naší návštěvy:
„Začneme pořádat také večerní prohlídky při sporém osvětlení. Návštěvníci dostanou baterky a věřte, že si z takové prohlídky odnesou nezapomenutelný zážitek. Největší raritou jsou totiž samy prostory tohoto domu se spoustou tajemných zákoutí.“

***

CO JEDLI NAŠI PŘEDCI
* Naši pravěcí předchůdci se stravovali poměrně výživně. Převládalo u nich maso, které opékali na ohni, ale dokázali jej i uvařit, i když ještě neměli nádoby. Maso obalené v bylinkách ponořili do jámy naplněné vodou a tu přivedli do varu horkými kameny. * Ve středověku byly oblíbené kaše – prosná, jahelná, pohanková, ovesná i krupičná. Hojně se vařil hrách, houby, v dobách nouze se jedly i žaludy. * K velkým změnám ve stravování došlo v 17. století, kdy k nám začaly pronikat vlivy italské, francouzské a španělské kuchyně – podávala se zvěřina, ryby, využívalo se koření a cizokrajné ovoce.

 

 

F.O.O.D., 23. 10. 2012, Poslední slovo - Dotazník, s. 130

Nina Smetanová

Úspěšná módní návrhářka a nyní též provozovatelka Muzea gastronomie sbírá body také v kuchyni.

* Kde jste včera večeřela?

Večeřeli jsme doma.

* A co jste si dala?

Měli jsme pečenou mladou kachnu se zelím a bramborami. Kachnu jsem pekla já a přílohy vařil manžel – moc jsme si pochutnali!

* Párty vašich snů – co by se na ní mělo podávat?

Párty mých snů je večerní setkání na terase hotelu s výhledem na moře, kde se pije pravé šampaňské a zakusují se malé chuťovky s foie gras či lososem a kde nechybí dobré sýry a kousky čerstvé syrové zeleniny a ovoce.

* Váš vrcholný kousek v kuchyni?

Můj vrcholný kousek v tomto prostoru je vždy ten poslední, co jsem uvařila – stále se lepším.

* Stálé zásoby v ledničce?

Jogurt, mléko, vejce a slanina.

* Koprovka, nebo rajská?

Koprovka.

* Raději jíte doma, nebo v restauraci?

Beru obojí.

* A vaše oblíbená?

Kdykoli jedeme do Brugg, navštívíme kouzelnou malou restauraci Tom’s Diner, vždy si pochutnáme. V Praze stále experimentujeme.

* Musela jste někdy ze zdvořilosti sníst něco, co se vám opravdu příčilo v hrdle?

Nevzpomínám si.

* Jídlo z dětství, po kterém občas zatoužíte?

Bramborové placky pečené na plotně a k nim zadělávaný kel (kapusta), jak dělávala moje moravská babička.

* Co myslíte, mají knedlíky šanci v moderní české kuchyni?

Určitě, ale musí to být čerstvý, opravdu poctivý dobrý knedlík s pravou houskou.

REDAKTORKA VŠETÍČKOVÁ

 

Listy Prahy 1, 3. 10. 2012, s. 2

Kam v říjnu na procházku?

Výběr z vlastivědných akcí PlS

2. út. Starým Městem za hudbou.
Při příležitosti Mezinárodního dne hudby se s námi vydejte po stopách Mozartových, Paganiniho, Beethovena, Myslivečka, Mahlera a mnoha dalších. Začátek 16.00 u Prašné brány na nám. Republiky. (průvodce PIS)

3. st. Čtrnáct pražských mučedníku.
Vydáme se od Novoměstské radnice do Jungmannovy ulice, vstoupíme do kostela Panny Marie Sněžné a prohlédneme si kaplii sv. Michala, ve které až donedávna byly uloženy ostatky čtrnácti členů františkánského řádu, kteří v únoru r. 1611 zahynuli v prostorách kláštera na Novém Městě. Beatifikace mučedníků proběhne 13. 10. Začátek 15.00 před radnicí na Karlově nám.
(M. G. Zörnerová)

4. čt. Podívání z Bílé skály.
Usedlost Rokoska stojí v areálu nemocnice Bulovka na hřebeni mezi Střížkovským údolím a Vltavou, odtud budeme pokračovat až na vrchol Bílé skály, kde je výhled do údolí Vltavy a na další místa Prahy. Začátek 15.00 na zastávce tram. č. 3, 4 „Bulovka“ (směr „Sídliště Modřany“ nebo „Kotlářka“). (P. Lešovská)

6. so. Národní divadlo. (stejně i 14., 20., 27.) Prohlídka vybraných prostor divadla. Začátek každou půlhodinu od 8.30 do 11.00 před vchodem do historické budovy. Cena 140/100 Kč.
(průvodci PIS) Kde se pivo vaří aneb Za zlatým mokem do Dobřichovic. Vydáme se po stopách chmelového nápoje, zahájíme prohlídkou Dobřichovic a od řeky se vydáme k pivovaru MMX v Letech. Začátek cca ve 13.15 na želez. nádraží „Dobřichovice“ po příjezdu vlaku (linky S7 jede z „Hlavního nádr.“ ve 12.42, ze „Smíchovského nádr.“ ve 12.50). (B. Kocourek) Sochařská výzdoba Karlova mostu.
Prohlídka sochařské galerie pod širým nebem. Začátek ve 14.00 u pomníku Karla IV. na Křížovnickém nám. (M. G. Zörnerová)

7. ne. Muzeum gastronomie.
Na Starém Městě pražském v domě, o kterém nacházíme první zmínku v roce 1401, je otevřeno muzeum zabývající se historií přípravy pokrmů a vývoje kuchyní od pravěku do současnosti. Začátek 9.45 před vchodem (Jakubská 12, P 1). Cena 100 Kč. (N. P. Smetanová, kurátorka muzea) Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně.
Prohlídka okolí i interiéru kostela, který bývá nazýván „barokní perlou Prahy“. Společným úsilím tří architektů vzniklo dílo, které se stalo jednou z dominant na levém vltavském břehu. Začátek ve 14.00 před kostelem sv. Mikuláše na horním Malostranském nám. Cena 100/70 Kč + vstup 70/50 Kč. (M. Hátleová)

9. út. Potrubní pošta. Světový den pošty oslavíme prohlídkou technického unikátupotrubní
pošty, která v Praze fungovala od roku 1887. Sloužila hlavně k rychlé přepravě telegramů. Začátek 15.00, 17.00 před vchodem do České pošty ( Politických vězňů 909/4, P 1). Cena 100 Kč. (Z. Dražil)

10. st. Kostel sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově. Návštěva kostelíka na Zlíchovské skále. Zde působili kartuziáni a později jezuité, kteří původní kostelík zasvěcený sv. Štěpánu zbořili a postavili dnešní barokní stavbu. Začátek 16.00 na zastávce tram. 12, 20 „Zlíchov“. (S. A. Marchal)

11. čt. Za dílem architekta Emila Králíčka. Vydáme se za stavbami tohoto pozapomenutého mistra české secese a kubismu, od jehož narození uplyne letos 135 let. Zastavíme se u Králíčkova kandelábru, Adamovy lékárny, u areálu Šupichova „ledového“ paláce a u domu Diamant. Začátek 16.30 u pomníku na Jungmannově nám. (J. Škochová)

13. so. Nordic walking Šáreckým údolím k Jenerálce. Instruktor před vycházkou vysvětlí a předvede základ správného provozování nordic walking. Poté se vydáme přírodní rezervací Divoká Šárka, krajinou se skalními útvary, na jejichž vršku se rozkládalo již v 8. století slovanské hradiště, kolem usedlosti Želivka a Vizerka dojdeme k zámečku Jenerálka. Začátek 10.00 na zastávce tram. č. 26 „Divoká Šárka“. (M. Hátleová) Vinohradský hřbitov II. Prohlídka 2. největšího pražského pohřebiště, které bylo založeno r. 1885, vás zavede k náhrobkům mnohých osobností. Začátek ve 14.00 u vchodu (zastávka tram. č. 5, 26 „Vinohradské hřbitovy“). (B. Kocourek)

14. ne. Národní divadlo. (viz. 6. 10.) Za sv. Vojtěchem do Břevnovského kláštera. Akce pro děti v rámci vycházek „Zábavný dějepis“. Navštívíme klášter, který biskup Vojtěch spoluzaložil. Vhodné pro děti od šesti let (v doprovodu dospělé osoby). Začátek 9.00 před branou do kláštera (zastávka tram. č. 25, 22 „Břevnovský klášter“, zastávka aut. č. 174, 180 „Břevnovská“). Cena 100/70 Kč + vstupné 40 Kč. (M. G. Zörnerová) Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty. Prohlídka areálu břevnovského kláštera. Začátek 15.00 před kostelem sv. Markéty (zastávka tram. č. 22, 25 „Břevnovský klášter“ a aut. č. 174, 180 „Břevnovská“). Cena 100/70 Kč + do objektu 40 Kč. (M. Vymazalová) Královskou cestou I – Celetná ulice.
Korunovační a holdovací průvody českých králů vstupovaly do Starého Města Prašnou bránou, od které začne i naše putování prostorem a časem. Začátek 16.00 u vstupu do Prašné brány. (M. Racková)

15. po. Park Zbraslav aneb Vycházka botanická. Vydejte se s námi ke zbraslavskému zámku, který je již opět majetkem BartoňůDobenínů a vstupte i do parku. Začátek 15.30 na zastávce aut. č. 129, 241 „Zbraslavské nám.“ (L. V. Válová) 16. út. Skleněný palác. Prohlídka vybraných prostor objektu, který reprezentuje naši moderní předválečnou architekturu. Stavbu obytného domu Zemské banky projektoval architekt R. F. Podzemný. Začátek 15.30 u památníku padlých čs. letců na nám. Svobody, P 6 (tram. č. 2, 8, 20, 26 „Vítězné nám.“). Cena 100 Kč. (průvodce PIS)

17. st. Přečtěte si Prahu III – přednáška. Zamyšlení nad původem příjmení osobností, které odpočívají na Malostranském hřbitově. Přednáška PhDr. M. Harvalíka, Ph. D. Začátek 17.00 v sále PIS, Arbesovo nám. 4, P 5, v přízemí.

18. čt. Alois Rašín – přednáška.
V den, výročí narození JUDr. Aloise Rašína, prvního československého ministra, ekonoma, účastníka I. odboje, muže odsouzeného v procesu s Omladinou, se seznámíte s jeho životními osudy i jeho působením v politice. Začátek 17.00 v sále PIS, Arbesovo nám. 4, P 5, v přízemí. (J. Nováková)

20. so. Národní divadlo. (viz. 6. 10.) Martinický palác. Prohlídka renesančního objektu, který byl po dvě století v majetku svobodných pánů z Martinic. Začátek 10.00 před vstupem (Hradčanské nám. 8/67, P 1). Cena 100/70 Kč + vstupné 50 Kč. (A. Škrlandová) Kde sídlila bájná Kazi?
Vycházka po pravobřežní straně řeky Berounky nás zavede od Jíloviště až na výšinné sídliště pozdní doby kamenné, známé jako Kazín. Začátek cca ve 13.30 na zastávce aut. č. 317, 318 „Jíloviště, Cukrák“ po příjezdu autobusu (jede od metra B „Smíchovské nádr.“ č. 318 ve 12.22, č. 317 ve 12.30). (P. Lešovská)

21. ne. Poutní místo Loreta.
Prohlídka areálu (ambity, kostel Narození Páně, Svatá chýše, klenotnice). Začátek ve 14.00 před vchodem na Loretánském nám. Cena 100/70 Kč + vstupné 100 Kč. (A. Škrlandová)

23. út. Dům pánů z Kunštátu na Starém Městě. Prohlídka přízemí a prvního patra románského paláce ukrytá v klasicistním domě. Začátek 16.00 před vchodem (Řetězová 222, P1). Cena 100/70 Kč + vstupné 50 Kč. (M. Racková) 24. st. Kamenná Praha – vycházky za geologickou minulostí města. Navštívíme skalní odkryvy v Hloubětíně a na Proseku, kde je ve vrstvách hornin jako na listech prastaré kroniky zapsán příběh dávné potopy. Začátek 15.30 na zastávce aut. 110 „Nový Hloubětín“ (jede od metra C „Letňany“ nebo B „Hloubětín“). (F. Stehlík)

27. so. Národní divadlo. (viz. 6. 10.) Kterak Šemík Horymíra zachránil?
Akce pro děti. Povídání o přemyslovských pověstech, románských stavbách i historii Vyšehradu spojené s návštěvou kasemat, podzemních chodeb někdejší barokní pevnosti. Vhodné pro děti od šesti let (v doprovodu dospělé osoby). Začátek 10.00 před Táborskou bránou (první směrem od metra C „Vyšehrad“). Cena 100/70 Kč + vstupné 50/30 Kč.
(M. Koblihová, Z. Pavlovská) Staroměstská radnice.
Prohlídka objektu Staroměstské radnice. Začátek ve 14.00 před vstupem. (M. Koblihová) Od Mariánské vyhlídky na Strahově k Malostranskému tržišti. Pojďte s námi přes Strahovskou zahradu k Nemocnici pod Petřínem, zastavte se u „trabanta na nožičkách“, seznamte se s bývalou čtvrtí pražských Vlachů na Jánském vršku. Začátek 15.00 na zastávce tram. č. 22 „ Pohořelec“. (průvodce PIS).

28. ne. Groše, parvi, koruny čili peníze.
Při příležitosti výročí založení republiky si připomínáme také vznik nové československé měny. Projděme se okolo míst, která jsou či byla spojena s ražbou a tiskem peněz. Kostel sv. Salvátora, Anenský klášter, mincovna lokátora Eberharda, Stará mincovna, Státní tiskárna cenin. Začátek ve 14.00 před Právnickou fakultou (tram. č. 17 nebo aut. č. 207 „Právnická fakulta“). (J. Nováková)

29. po. „Moji Pražané mi rozumějí…“ slova W. A. Mozarta po světové premiéře jeho opery Don Giovanni, uvedené právě v tento den roku 1787 v Nosticově divadle. Jaký měla opera ohlas? Jak se W. A. Mozartovi líbilo v Praze? Dozvíte se na vycházce věnované tomuto skladateli 18. století a prohlédnete si interiér Nosticova divadla, dnes Stavovského. Začátek 16.00 před vchodem do divadla (Železná 540/11, P 1). Cena 140/100 Kč. (J. Nováková)

30. út. Park na Letné aneb Vycházka dendrologická. V tomto měsíci si připomínáme Světový den stromů. Vydejme si do parku na Letné. Začátek 15.00 na zastávce tram. č. 8, 12, 18 „Chotkovy sady“ (směr z centra). (L. V. Válová) Vycházky se konají, sejde-li se nejméně šest účastníků. Max. počet je 70 ve skupině (není-li uvedeno jinak). Přednost mají klienti se vstupenkou zakoupenou v předprodeji. Vstupné do objektů si hradí účastníci sami. Dětem do 15 let, studujícím, seniorům a invalidům poskytujeme slevu. Max. kapacita sálu PIS – 30 osob.

 

Vlasta 59, s. 60, 5. 9. 2012

Krásné šaty a dobré jídlo k sobě patří

Nina Provaan Smetanová

V osobě akademické malířky Niny Provaan Smetanové se snoubí dva zdánlivě odlišné světy. Celý život se zabývá oděvním návrhářstvím, ale nikdy nezapomněla ani na svou druhou lásku - gastronomii.

Nina vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, ateliér oděvního výtvarnictví u profesorky Zdenky Bauerové, a mnoho let pracovala pro ÚBOK (Ústav oděvní a bytové kultury). Když se začala šířit zvěst, že chystá muzeum gastronomie, pro mnohé to bylo překvapení.
„Zážitek z módy je stejně krásný a také stejně pomíjivý jako zážitek z jídla, ale obojí k sobě patří,“ říká mi Nina Provaan po uvítání v malebném historickém domě v pražské Jakubské ulici. Se svým mužem, architektem Ladislavem Provaanem, tady po třech letech náročných příprav, vymýšlení, jednání a shánění vykouzlili muzeum, v němž si můžete projít příběh pokrmu od jeho přípravy na primitivním ohništi v pravěku až po nejmodernější technologie současnosti a ještě mnohem víc.

DÍTĚ Z ALCRONU

Nina Provaan pochází z hotelové rodiny. Tatínek Karel Pinka, který letos oslavil devadesátiny, patří k doyenům českých číšníků a uznávaným znalcům gastronomie. Maminka Alice Pinková, původně úřednice, začala pod vlivem svého muže psát kuchařské knihy. „Když jsem se narodila, pracoval tatínek jako vedoucí provozu v hotelu Alcron a měl tam služební byt. Z té doby pochází fotografie, jak sedím v křesle na terase hotelu. Další kus dětství jsem prožila v hotelu Jalta. Tatínek byl dokonce u toho, když se v roce 1958 stavěl. Dohlížel, aby restaurace a zázemí měly vše, co potřebují, osobně vybíral a objednával sklenice a další vybavení. V roce 1967 byl členem týmu České restaurace na světové výstavě Expo v Montrealu. Většinu vydělaných peněz použil na nákup gastronomické literatury, protože chtěl být stále v obraze, vědět, co se v jeho oboru děje,“ říká paní Nina.

NA KONCERTĚ

Nina a její mladší sestra Maria vyrůstaly v kultivovaném prostředí, kde se stolovalo s patřičnou kulturou, podávaly se zeleninové saláty a lehká francouzská jídla, jako dezert byl sýr a pilo se dobré víno. To vše v padesátých a šedesátých letech minulého století, kdy v českých domácnostech vládlo vepřo knedlo zelo, pivo a igelitové ubrusy. „Do školní jídelny jsme nechodily, protože maminka byla doma a vařila. Chodívali jsme také do restaurací, protože tatínek měl všude známé, a když se otvíral nějaký nový podnik, nemohl u toho chybět. Říkal nám, že dobrá restaurace má připomínat koncertní síň, v níž vás vítá vrchní číšník ve fraku nebo ve smokingu a jako dirigent řídí celý orchestr číšníků a kuchařů. Co se týče samotných pokrmů, byl ale tolerantní a většinou nic nekritizoval. Pamatuji si, jak nás vzal k Vaňhovi na žabí stehýnka, to byl velký zážitek! Ale kulinářské hody jsme zažívali i u příbuzných na Moravě, kde se dodnes setkáte s velkou pohostinností. Taková pravá moravská svatba nebo kultovní zabijačka - to jsou skutečně umělecké opusy!“

KUCHAŘKA, NEBO MALÍŘKA?

Tatínek se na Ninu zlobil, když si místo hotelové školy vybrala oděvní výtvarnictví, ale už tehdy mu řekla památnou větu: „Jako akademická malířka se vždycky můžu vrátit do kuchyně, jako kuchařka se ale nikdy nestanu akademickou malířkou.“ Mladší dcera Maria ho ale nezklamala a vydala se cestou, kterou si tatínek přál, posléze se stala uznávanou publicistkou v oboru gastronomie. „Také nám při přípravě podkladů pro muzeum významně pomohla. A dokonce dala ten první důležitý impulz. Když jsme se s ní sešli na křtinách jejího prvního vnuka, řekla nám, že by Asociace kuchařů a číšníků měla zájem udělat jakousi síň slávy. Můj muž nato hned opáčil »A proč neudělat rovnou muzeum gastronomie?«“

KUCHAŘSKÝ RONDON

Ještě jsme nevysvětlili, proč si Nina se svým mužem profesně tak rozumí, že mohou dělat na společném projektu a ani se při tom nehádat. Ninu s ním seznámili kamarádi, když v devadesátých letech navrhovala oblečení pro personál hotelu Pupp. „Láďa tehdy jako architekt zařizoval lázeňský dům v Jáchymově a vypadalo to, že bychom mohli spolupracovat. Oslovovaly mě totiž další hotely, které potřebovaly obléknout personál. Zjistili jsme, že máme spoustu společných přátel, ačkoli Láďa žil dvacet let v zahraničí. Legrační ovšem bylo, že Láďa se do půl roku přestal hotely zabývat a já se zase vrátila k módě, a navíc jsem dělala trendové semináře. Kuchařské rondony jsem už nenavrhovala,“ vzpomíná s úsměvem Nina, která se za Ladislava Provaana mezitím provdala.

JAK DRŽET VIDLIČKU

Nyní je však všechno jinak. Nina Provaan Smetanová mě provází Muzeem gastronomie, kde si se svým mužem takřka všechno udělali sami. „Ladislav vymyslel koncept muzea a navrhl věci, které bylo potřeba vyrobit. Já zase sháněla obrázky a exponáty. Podařila se nám rekonstrukce starořeckého ohniště, pravěk nám zase pomohl dotvořit malíř Libor Balák. Spoustu věcí jsme dostali od přátel anebo nám je půjčila různá muzea a firmy -jako třeba kompletní sadu příborů. Víte, že o tom, jak se má správně držet vidlička, se stále vedou spory? Ludvík XIV. svým vnoučatům zakázal její používání. Dlouho se jedlo jen za pomocí lžíce a nože.“ Každý předmět v muzeu má svůj příběh. Od sousedky paní Niny je například svíčka zakončená sirkou, kterou používaly služky, když šly do sklepa, nebo minicukřenka, kterou měla každá dáma, když přišla na návštěvu, u svého šálku s kávou. Muzeum pak korunuje expozice světových i českých osobností, které se proslavily kuchařkami a lahodnými pokrmy.

***

Cibulačka PRO PŘÁTELE

U svých přátel Nina nejvíc proslula cibulačkou, na kterou je zve vždy o adventu (podávat se může ale samozřejmě kdykoli). A tak jsme závěrem požádali o recept.
* POTŘEBUJEME: 5 cibulí, polévkovou lžíci oleje, 2 polévkové lžíce másla, sůl, pepř, 2,5 polévkové lžíce tmavší hladké mouky, 2 kostky zeleninového bujónu, 500 ml mléka.
Cibuli nakrájíme nahrubo a na oleji zesklovatíme. Posolíme a opepříme. Přidáme máslo, a když se rozpustí, zasypeme moukou a lehce opražíme. Zalijeme půl litrem studené vody a vaříme do změknutí cibule. Jakmile voda přijde k varu, přidáme bujónové kostky. Mléko přivedeme téměř k varu a přilijeme do hotové polévky. Do misek nalijeme vařící polévku, přidáme strouhaný sýr, na hladinu položíme opečený toust a krátce zapečeme.

Připravila BLANKA KOVAŘÍKOVÁ

 

 

 

Nejlepší recepty, s. 4, 31. 8. 2012

Gastro muzeum

Tip nejen na neděli

Na pražském Starém Městě se v nově otevřeném Muzeu gastronomie můžete seznámit s historií kuchařského umění a pohostinství od doby domestikace ohně až po současnost. Uvidíte pravěké ohniště, dýmnou a krbovou kuchyň, ale i nejmodernější současnou kuchyň či klasickou hospodu nebo kupecký krámek. Sekce věnovaná stolování nabízí historii příborů a úpravy jídelní tabule, galerie světových kuchařů a gastronomů přibližuje filozofii a přínos těchto velikánů.

 

 

TV Pohoda, s. 2, 27. 8. 2012

Letní pohodu do každého počasí

Za jídlem do Muzea

Při návštěvě Prahy zavítejte do Muzea gastronomie. V unikátní expozici plné dobových vyobrazení a 3D rekonstrukcí projdete historií vaření od pravěku až po současnost. Ve sto let staré hospodě a baru objevíte historii piva a destilátů. Poznáte životní příběhy i recepty nejslavnějších českých a světových kuchařů. Nejen děti se potěší starými kuchyňkami a obchůdky pro panenky. A v muzeu najdete ještě mnohem víc, nechte se překvapit!

 

 

MF Dnes, Léto, s. 11, 20. 8. 2012

Tip na výlet

Do Muzea gastronomie za historií vaření

Víte, jak se vařilo v pravěku? Že už tehdy lidé uměli potraviny mrazit, sušit i udit? Kdy přešli od otevřeného ohniště ke kuchyni? A kdy se součástí příboru stala i vidlička? V novém Muzeu gastronomie v Praze vás seznámí nejen s historií vaření, ale také s vybavením kuchyní od dýmných až po současné a s tím, jak se měnilo stolování v různých obdobích a jak se vyvíjel příbor. Nečekejte ale jen exponáty za sklem, procházíte historickými interiéry, kde jsou jednotlivé kuchyně vybavené do nejmenších detailů a doplněné ilustrovanými panely. Některé modernější kousky vám určitě připomenou prvorepublikové filmy nebo kuchyně vašich babiček a prababiček. Poslední už ukazuje nejnovější trendy, jako třeba chladničku se šestým smyslem. Ve sto let staré hospodě a baru objevíte historii piva a destilátů. Součástí muzea je také galerie světových kuchařů a síň slávy české gastronomie a pohostinství, která představuje významné české kuchaře, cukráře a další osobnosti tohoto oboru. Pro malé návštěvníky je připravena soutěž Hledej myčku kuchařinku.

 

 

Česká televize, Z metropole, 11. 8. 2012

Reportáž zde.

 

 

Czech Radio 7, Radio Prague, Tagesecho, 14. 6. 2012
Prager Museum für Gastronomie lädt ein

Prag ist eine Museumsstadt. So decken die Museen auch verschiedene Lebensbereiche ab wie Technik, Musik oder Landwirtschaft. Nun kommen auch Feinschmecker und Hobbyköche auf ihre Kosten. Vor kurzem wurde in der Moldaumetropole ein Museum für Gastronomie eröffnet.
In einem mittelalterlichen Haus in der Prager Altstadt kann man sich mit der Geschichte der Kochkunst von der Urzeit bis in die Gegenwart bekannt machen. Die Führung beginnt bei einer prähistorischen Feuerstätte und wird über die
mittelalterliche Rauchküche fortgesetzt bis zu Küchen, die mit den ersten Gasherden ausgestattet waren. Das Museum biete aber bedeutend mehr als die Geschichte der Küche, erzählt die Begründerin und Kuratorin des Museums, Nina Provaan Smetanová:
„Zur Gastronomie gehört auch die Gastwirtschaft. Wir haben hier einen Raum als eine Gaststätte aus dem Jahr 1900
eingerichtet. Zudem gibt es hier auch einen kleinen Laden aus dem 19. Jahrhundert, in dem historische Werbetafeln zu
bewundern sind. In der ersten Etage befindet sich ein Saal mit einer Ausstellung über namhafte Gastronomen der Welt. Es handelt sich um Persönlichkeiten, die Gastronomie zur Kunst erhoben haben. Auch insgesamt wollen wir mit diesem
Museum möchten darauf aufmerksam machen, dass Gastronomie Kunst ist.“
Im Museum wird auch die Geschichte des Servierens und des Bestecks dokumentiert. In einer Hall of Fame der
tschechischen Gastronomie werden des Weiteren renommierte tschechische Köche, Konditoren und Hoteliers vorgestellt sowie Schriftsteller, die über die Kochkunst geschrieben haben. Das ist bedeutend mehr, als bisher bestehende Museen im Bereich Gastronomie anzubieten haben, wie etwa das Buttermuseum oder das Kaffeemuseum. Nina Provaan Smetanová:
„Das Museum selbst ist eine Rarität. Eine weitere Rarität, die im Museum zu sehen ist, ist das berühmte Kochbuch von
Magdalena Dobromila Rettigová aus dem Jahr 1826.“
Rettigovás Kochbuch steht in jedem guten tschechischen Haushalt. Aber das Museum besitzt den allerersten Druck
dieser Bibel der böhmischen Küche. Nina Provaan Smetanová ist Künstlerin und Modedesignerin von Beruf. Doch die
Passion für Küche und Kochkunst hat sie durch die Familie geerbt:
„Mein Vater hat sein ganzes Leben lang über Gastronomie geschrieben und hatte eine große Bibliothek. Dank seiner
Bibliothek konnten wir auch die Dauerausstellung zusammenstellen. Er hat sein ganzes Leben lang historische
Bücher mit gastronomischer Thematik in Englisch, Französisch und Deutsch gesammelt.“
Das Museum für Gastronomie befindet sich in der Jakubská-Straße 12 unweit des Platzes der Republik und ist täglich von 10 bis 19 Uhr geöffnet.

Martina Schneibergová

 

 

Food-service, 9. 7. 2012

Prag: Museum der Gastronomie

Ende Mai hat in der tschechischen Hauptstadt Prag ein Museum der Gastronomie eröffnet. Das Ziel des Hauses: „Wir erzählen die Geschichte der Zubereitung und dem Konsum von Essen – von der ersten häuslichen Nutzung des Feuers bis heute!“

Im Prager Museum der Gastronomie können sich Besucher mit der Geschichte der Zubereitung warmer Speisen von der Urzeit bis zur Gegenwart bekannt machen – von der einfachsten Feuerstelle über die Rauchküche, Schwarzküche und Kaminküche bis hin zu den ersten Holz-, Kohle-, Strom- und Gasherden sowie modernster Gegenwartsküche.

In einer rekonstruierten Gaststätte und Bar aus dem Ende des 19. Jahrhunderts lernen sie die Geschichte von Bier und Destillaten und in einem Krämerladen zeitgenössische Lebensmittel kennen. Auch die Lebensläufe der bekanntesten Vertreter der weltweiten Gastronomie und die Geschichte der Tischmanieren kommen nicht zu kurz.

 

 

Slovo prezidenta AKČR Bc. Miroslava Kubce ze dne 26. 6. 2012

Vaší pozornosti by nemělo ujít ani nové Muzeum gastronomie, které bylo na jaře otevřeno v Praze, v Jakubské ulici 12. Měl jsem možnost muzeum již několikrát navštívit a vždy se mi tam podařilo najít něco nového, přínosného. Muzeum mapuje cestu vaření od prvních poznatků úpravy masa na otevřeném ohni až po současnou dobu. Věřím, že zde každý najde něco zajímavého. Zvláště bych doporučil gastronomickým školám, aby do tohoto muzea naplánovaly cestu pro své studenty. Členové Asociace kuchařů a cukrářů a také gastronomické školy mají díky spolupráci, kterou zde vyvíjíme, slevu na vstupném. Pro ty, kteří se již nyní chtějí do muzea podívat, jsou k dispozici stránky www.muzeumgastronomie.cz.         

 

 

F.O.O.D, Předkrm profesionál, s. 18, 26. 6. 2012

Mám svou hlavu

Cesta, kterou výtvarnice Nina Provaan Smetanová musela ujít, aby splnila tatínkovo přání zabývat se gastronomií, se nyní naplnila. Vybudovala a provozuje muzeum tohoto oboru.

Oba rodiče Niny Provaan Smetanové – Karel a Alice Pinkovi – zasvětili svůj život gastronomii.
O jejím tatínkovi, doyenu českých číšníků Karlu Pinkovi, jsme psali v letošním březnovém čísle. On i jeho paní Alice, autorka mnoha gastronomických publikací, si přáli, aby dcery Maria a Nina šly v jejich stopách. Z Marii se stala uznávaná gastronomická novinářka, Nina ale zvolila jinou cestu k naplnění rodičovského přání.

Od palety k muzeu

„Gastronomie byla v naší rodině všudypřítomná a tatínek si samozřejmě přál, abychom se také my, jeho dcery, zaměstnaly v některém z odvětví jeho oboru. Sestra dlouhá léta pracovala v oborovém časopise o gastronomii, ale já jsem od dětství chtěla být malířkou. Na tatínkovo naléhání, abych pracovala v gastronomii, jsem mu vždycky říkala: ‚Jako akademická malířka se vždycky můžu vrátit do kuchyně, jako kuchařka se ale nikdy nestanu akademickou malířkou.‘ A jak vidíte, nakonec se tatínkovo přání přece jen splnilo,“ usmívá se paní Nina, se kterou jsme si dali schůzku v Muzeu gastronomie, které nedávno se svým manželem Ladislavem otevřela v pražské Jakubské ulici (www.muzeumgastronomie. cz). Ale nepředbíhejme, od volby povolání k muzeu vedla dlouhá cesta. Po absolvování gymnázia vystudovala Nina Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, obor oděv.
To jí spolu s dobrými jazykovými znalostmi umožnilo zaměstnání v tehdy prestižní firmě ÚBOK.
Tady měla možnost cestovat, poznávat a samozřejmě také vytvářet módní trendy. I v tomto oboru se ale občas gastronomie dotkla – v 90. letech totiž vytvořila kolekci oblečení všech zaměstnanců (kuchyně a restaurace samozřejmě nevyjímaje) karlovarského hotelu Pupp a pražských Forum a Palace. Kromě toho všichni, jak rodina Pinkových, tak Provaan, byli a stále jsou velcí sběratelé a milovníci starožitných předmětů souvisejících s gastronomií. „Nic z toho, co se vztahuje k vaření, jsme nikdy nevyhodili. Já sama miluji krásné příbory (některé jsou tady v muzeu) a porcelánové nádobí.
Manžel měl zase vizi muzea, takže sbíral různé artefakty, spíš exponáty zemědělského charakteru. Naše chalupa pak byla původně vejminek řezníka, a tak jsme spolu s domem získali také spoustu řeznického nářadí – třeba řeznický špalek nebo zabijačkové náčiní, které jsme samozřejmě přenesli sem do muzea a chceme je tu také prakticky využít.“

Předehra

Ještě předtím, než vůbec vznikla myšlenka založit Muzeum gastronomie, podílel se Ladislav Provaan na vybudování Muzea čokolády v Celetné ulici v roce 2008. Inspiraci našel ve stejném muzeu v belgických Bruggách. Od této zkušenosti pak už byl jen krůček k rozhodnutí pustit se do zmapování kulinární historie. Na rodinné oslavě o rok později se už debata o koncepci muzea rozjela naplno.
Vyšla z přání Asociace kuchařů a cukrářů, kterou reprodukovala sestra Maria – zmapovat a vystavit historii české gastronomie formou Síně slávy osobností z oboru. Manželova reakce byla –‚proč rovnou neudělat muzeum gastronomie?‘ A pustil se rovnou do scénáře. Následovala práce na textech a výběr obrázků – do ní se zapojila nejen sestra, další členové rodiny, přátelé a kamarádi,“ vzpomíná paní Nina a pokračuje: „Prakticky hned jsme také začali hledat vhodné prostory, kde by mohlo takové muzeum být, a postupně jsme se dopracovali až k domu č.
12 v Jakubské ulici. Kamarádka tu kdysi měla restauraci. Zjistili jsme, že nyní jsou prostory opuštěné a tento nádherný jednopatrový historický objekt s pěkným dvorem a dřevěnou pavlačí, jehož historie sahá až do roku 1401, chátrá. Vsadili jsme na genius loci měšťanského domu, který se ve středověku nacházel v areálu královského dvora, a rozhodli se, že tady vybudujeme naše vysněné muzeum. Manželovi – on je neuvěřitelný detektiv – se pak podařilo dohledat majitele domu.
Obrátili jsme se na jejich dceru, která se pro myšlenku muzea nadchla, a domluvili jsme se na nájmu. Pak už se rozběhlo cosi, co jsme nedokázali a ani nechtěli zastavit. Majitelé nám vyšli vstříc se základními opravami objektu. Opravili střechu a udělali repase oken. Na podzim roku 2011 jsme nastoupili my, nadchnuti myšlenkou, že v únoru (k oslavě devadesátých narozenin mého tatínka) tu otevřeme muzeum gastronomie.“

První chod

Paní Nina mi ukazuje tlustou složku a líčí cestu začínajícího provozovatele muzea: „Magistrát hlavního města Prahy nám pomohl finančně zajistit akvizici některých artefaktů a jejich ošetření. Oborové profesní organizace nás alespoň povzbudivě poplácaly po zádech. Vstříc nám vyšlo Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Muzeum hlavního města Prahy a Národní zemědělské muzeum, které nám ochotně přislíbilo pomoc s nejstarší expozicí.“
Tak daleko, aby už mohli začít zařizovat, Nina s manželem ale ještě zatím nebyli. Dům se zaplnil dělníky, kteří se pustili do oprav interiérů.
„Jak se práce rozeběhly, zjišťovali jsme, že jejich rozsah bude mnohem delší, než jsme původně odhadovali. Před očima a pod zednickým náčiním se nám postupně odkrývaly stopy po předchozích obyvatelích domu.
Třeba po malíři pokojů, který stěny svého bytu či dílny pokryl precizními vzorky své práce. Spoustu práce nám taky dalo dát do pořádku krásné vídeňské parkety v prostorách, kde je nyní historická expozice tuzemské gastroscény – Síně slávy, jejímž partnerem se stala Česká centrála cestovního ruchu – Czechtourism a Kudy z nudy, což nám umožnilo expozici dokončit.“ Ladislav Provaan je nejen šikovný architekt, ale jeho smysl pro detail mu zde přičlenil také úlohu restaurátora, opraváře a všeuměla – kutila, majícího na starosti vše technické až po historicky věrné modely starodávných kuchyní. Jeho paní pak nezapře výtvarnou profesi – výběr a úprava obrázků a textilie jsou její zásluhou originální a nádherné. Navíc ale příležitostně dělá průvodkyni, pokladní a jakoukoli jinou práci, které je v novém projektu stále nad hlavu.

O slavnosti a hostech

Únorové datum sice Nina a její manžel nestihli, ale v polovině května Muzeum gastronomie otevřeli.
Pro profesionály je jistě největším lákadlem expozice historie tuzemské kulinární scény, k vidění je také sbírka kuchařek Magdaleny Dobromily Rettigové, včetně jejího prvního vydání. Pro současné kuchaře, kteří by návštěvníkům chtěli předvést své umění, je tu naopak připravena špičková moderní kuchyně. Plány má Nina Provaan rozsáhlé. Do budoucna tu chtějí zbudovat hravou expozici pro děti, zatím je dokončena historie vývoje kuchyní včetně miniatur pokojíků pro panenky, historie pivovarnictví a sekce destilátů a vína. Na všem se ale průběžně pilně pracuje. Provoz zatím totiž financují sami a jednání s PIS a cestovními kancelářemi ještě probíhá, takže nám nezbývá než sympatickému páru držet palce a přát jim, aby v blízkém budoucnu k mnoha exponátům, které pocházejí z jejich rodinných sbírek či patří k zapůjčeným předmětům, začaly co nejdříve přibývat další. Jak říká paní Nina: „Když si jednou něco usmyslím, dotáhnu to do konce!“

Eva Všetíčková

 

 

Česká televize, Toulavá kamera, 17. 6. 2012

 

Český rozhlas, Radiožurnál, 9. 6. 2012

Muzeum gastronomie láká i na první výtisk Domácí kuchařky M. D. Rettigové

V Praze v Jakubské ulici na Starém městě vzniklo Muzeum gastronomie, vůbec první v České republice. Návštěvníka provede celou historií kuchyní, které byly vždy nedílnou součástí každé domácnosti od pravěku až po současnost.

Nové muzeum gastronomie najdou návštěvníci v domě s dlouhou historií. Jeho kurátorka, malířka a módní návrhářka Nina Proovan Smetanová s nadsázkou doufá, že dům by mohl mít i gastronomickou tradici. 

„První zmínka je z roku 1401, ale to už je zmínka, že se ten dům prodával. Domníváme se, že za krále Václava zde bydlel jeho kuchař, protože to má genius loci, a proto nás to sem přitáhlo,“ zdůvodňuje Nina Proovan Smetanová. 

Muzeum je umístěno hned ve dvou patrech staroměstského domu a jeho tvůrci pro něj dokázali sehnat celou řadu zajímavých exponátů. 

„Raritou je muzeum samo, protože taková muzea nejsou. Z dalších rarit máme třeba první výtisk Dobromily Rettigové, její Domácí kuchařky. Co je také unikátní, je právě vývoj kuchyní,“ říká Nina Proovan Smetanová a konkretizuje: 

„Když přijdete na hrad, máte tam černou kuchyni, přijdete jinde, máte tam dýmnou kuchyni. U nás můžete porovnat, jak se kuchyň vyvíjela, jak se vyvíjely sporáky. Končíme tou nejmodernější technologií.“ 

V jednotlivých místnostech tak návštěvník postupně prochází dějinami vaření od nejstarších dob. Protože bez ohně by nebyla gastronomie, začíná expozice nejjednodušším ohništěm. Když už totiž dokázal člověk oheň rozdělat, nedokázal si ho ještě zcela podmanit. 

O tom, že soužití s ohněm nebylo pro člověka právě jednoduché, svědčí středověká černá kuchyně. 

„Ve středověku ještě neznali komín. V místnosti se topilo a kouř odcházel otvory ve stěně, nebo byla otevřená střecha,“ popisuje černou kuchyni Nina Proovan Smetanová. 

Současné kuchyňské náčiní pochází již z renesance

Vybavení renesanční kuchyně, která je k vidění v další expozici, se udrželo až do poloviny dvacátého století. 

„Všechna škrabátka, všechny nože, všechno vybavení, co máme my. Nebylo to tedy na elektřinu,“ dodává Nina Proovan Smetanová. 

V muzeu nechybí ani vinný sklípek, pivní výčep či kupecký krám. Návštěvník zde najde také sál světových gastronomů či síň slávy českých kuchařů. Řada historických exponátů tvoří úctyhodnou gastronomickou kolekci. 

Většina exponátů je ze sbírek manželů Proovan. Něco také zapůjčila rozličná muzea. A jak Nina Proovan Smetanová doufá, časem se muzejní sbírky ještě rozšíří. Kurátorka počítá, že se expozice bude vyvíjet a bude mít dlouhodobý charakter depozitáře s knihovním oddělením. 

„Mezi lidmi je spousta unikátních kuchařek a je potřeba to někde shromáždit. Věříme, že najdeme spolupracovníky,“ uzavírá Nina Proovan Smetanová.

Naďa Reviláková

 

 

Lidovky.cz, 27. 5. 2012

Kuchyně všech druhů. Nahlédněte do Muzea gastronomie

Týden.cz, 24. 5. 2012

Historické příbory i miniaturní modely kuchyní. Nahlédněte do pražského Muzea gastronomie

V nedávno otevřeném pražském Muzeu gastronomie najdou jeho návštěvníci kromě informací o historii vaření také dobové nástroje k přípravě pokrmů. Nechybí dvě stě let stará váha, kuchařka od Magdaleny Dobromily Rettigové nebo miniaturní modely historických kuchyní.

 

Česká televize, Události v regionech, 23. 5. 2012

Reportáž zde.

 

Právo, 23. 5. 2012

Nové muzeum v Praze provede historií gastronomie

Natřít futro na béžovo, instalovat světlo nad barem, pořádně vytřít – a první návštěvníci můžou přijít na prohlídku. Muzeum gastronomie v Jakubské ulici v Praze 1 zve ode středy na cestu dlouhou historií vaření.

 

Týden.cz, Relax, Apetit, 4. 5. 2012

Od pravěku po současnost
Nové Muzeum gastronomie

Pravěké ohniště, historické kuchařky, ale i moderně vybavenou kuchyni. To vše najdou návštěvníci v pražském Muzeu gastronomie, které dnes otevřelo první část své expozice.

Nechybí ani síň slávy české gastronomie, kde se návštěvníci budou moct seznámit s historií česky psaných kuchařek - od prvního rukopisu z 15. století až po tvorbu z druhé poloviny minulého století. V muzejní sbírce kuchařek nechybí první vydání Domácí kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové z roku 1826. 

Součástí expozice je také historie jídelních příborů a stolování nebo kuchyně vybavená nejnovějšími technologiemi. Otevřená část muzea je určena hlavně odborné veřejnosti a školám.

Zhruba za dva týdny by měla být zpřístupněna i ta část muzea, ve které bude zachycena historie tepelné přípravy potravin od pravěku až do současnosti nebo zrekonstruovaná hospoda a bar z konce 19. století, kde se návštěvníci budou moct seznámit s historií piva a destilátů. V muzejní kuchyni budou probíhat také gastronomické workshopy.

Zatím jsou však prostory zpřístupněny pouze pro předem ohlášené skupiny minimálně osmi osob.

 

 

The Prague Post, 2. 5. 2012

Gastronomy Museum opens in Prague

Exhibitions explore the culinary heritage of Czech and international cuisine as we know it

By Fiona Gaze - Staff Writer

 

Reportáž TV Metropol o Muzeu gastronomie najdete zde.

 

 

Deník.cz, 13. 4.2012

Staré Město - Nové Muzeum gastronomie ukáže, jak správně stolovat nebo jak se vařilo v pravěku.

Věděli jste, že moderní zásady stolování pocházejí ze 17. století a má je na svědomí anglický král Karel I.? Že v jedenáctém století si lidé utírali špinavé prsty od jídla do vlasů? Nebo že vidlička je nejmladší součást příboru?

Přestože nástroj podobný vidličce existoval již v antice, až v sedmém století ho začala používat jedna královská rodina na Středním východě. Oproti tomu nůž jakožto nejstarší jídelní pomůcka se objevuje již před dvěma miliony let.

S těmito a dalšími kuriozitami se lze seznámit v novém Muzeu gastronomie v Jakubské ulici, které je určeno pro všechny, které baví svět jídla a chtějí se o něm dozvědět něco víc.

Nahlédněte pod pokličku

„Chtěli bychom dát lidem možnost nahlédnout pod pokličku,“ říká Nina Provaan Smetanová, která ho spolu s manželem provozuje.

Paní Nina se pohybovala v gastronomickém světě od dětství, a proto pro ni představuje tatínka, za kterým chodila do hotelu Jalta, kde ji učil jíst správně příborem, nebo maminku, jež psala nejen kuchařky, ale i různá gastronomická pojednání. Prostřednictvím muzea by také ráda vrátila zašlou slávu kuchařskému umění.

„Jeho posláním by mělo být i to, aby se lidé dokázali těšit ze samotného stolování nebo z prožitku z jídla. V dnešní uspěchané době to sice není možné každý den, ale jídlo by měl být obřad, když se všichni sejdou u jednoho stolu,“ popisuje zakladatelka muzea.

Jeho první část, která má spíše edukační charakter, se nyní otevírá veřejnosti. Ta se zde dozví o dějinách profesních spolků, významných gastronomických podnikatelích nebo úspěších tuzemské kuchyně v zahraničí, konkrétně nezapomenutelných výstavách EXPO 1958 a 1967.

Expozici dominuje síň slávy české gastronomie galerie českých gastronomických osobností, kde se návštěvníci seznámí s historií česky psaných kuchařek od prvního rukopisu z konce 15. století přes Magdalenu Dobromilu Rettigovou, Marii Janků-Sandtnerovou až po autory píšící v druhé polovině minulého století.

Dále je k vidění historie stolování nebo slavní zakladatelé kuchařského umění.

Druhá část otevře v květnu

Druhá část muzea s názvem Od ohniště k mikrovlnné troubě bude otevřena až v květnu a ukáže historický průřez tepelné přípravy jídel. „Tam bude skutečně postaveno ohniště, dále různé typy kuchyní krbových a černých, a ukázky sporáků,“ vyjmenovává paní Nina.

S manželem by rádi v rámci doprovodného programu využili i přilehlý dvorek, který by v letních měsících mohl sloužit jako festivalové místo dobrého jídla, třeba v podobě gastronomických večerů s Halinou Pawlowskou. „Četla by recepty od známých kuchařů a k tomu by byla malá ochutnávka,“ představuje si provozovatelka. „Veřejnost jistě okouzlí i krátkodobé výstavy nejrůznějších sběratelů, třeba váhy nebo čajítka,“ dodává.

Soňa Kacerovská

 

 

Lidovky.cz, 2. 4. 2012, rubrika Dobrá chuť

Síň slávy české gastronomie, ale i expozici o stolování a historii příborů otevře počátkem dubna nové Muzeum gastronomie v Jakubské ulici v Praze. Kromě nejstarší česky psané kuchařky se zde zájemci budou moci seznámit i s proslulými českými a světovými kuchaři, cukráři či hoteliéry.

Zpřístupněna bude i část věnovaná úpravám jídelní tabule včetně popisu základních pravidel stolování. První část muzejní expozice bude zatím přístupná pouze pro školy nebo ohlášené skupiny, řekla kurátorka Nina Provaan Smetanová.

"Muzea zabývající se historií gastronomie jsou novinkou a doposud jich po světě není mnoho. My se neomezujeme na prezentaci sbírek artefaktů tradičním muzejním způsobem, ale vytváříme prostor, ve kterém poutavým způsobem představujeme historii vztahu člověka k přípravě pokrmů a jejich konzumaci," uvedla Smetanová. Kuchařka Magdaleny Rettigové

Síň slávy české gastronomie seznámí zájemce s historií českých kuchařských knih od prvního česky psaného rukopisu z 15. století až po autory druhé poloviny 20. století. Muzeum například získalo úplně první vydání kuchařky od buditelky a spisovatelky Magdaleny Dobromily Rettigové.

"Dále (síň) připomíná významné gastronomické podnikatele a úspěchy československého pohostinství na světových výstavách," dodala Smetanová.

Zpřístupněn bude i sál velkých kuchařů a filosofů gastronomie, kteří patří mezi zakladatele oboru. "Je zde zastoupen například Guillaume Tirel zvaný Taillevent, který vařil a psal ve Francii 14. století," uvedla Smetanová.

Zájemci se budou moci seznámit i s recepty slavného italského mistra a autora rozsáhlé renesanční kuchařky Bartolomea Scappiho, který vařil pro labužnického papeže Pia V. Chybět nebude ani francouzský gastronom Alexandre Balthazar Laurent Grimod de La Reyniere, autor receptu na dropa nadívaného dalšími 16 druhy drůbeže.

"První část muzea zpřístupníme během Velikonoc. Pro plnou veřejnost otevřeme někdy kolem 10. května, jak vyjdou dokončovací práce," řekla Smetanová. Přibude hlavně expozice věnovaná úpravám pokrmů - od pravěkého ohniště a vaření bez nádob, přes dýmnou a krbovou kuchyň až po mikrovlnou troubu a konvektory.

Více o muzeu najdou zájemci na www.muzeumgastronomie.cz.

 

 

Hospodářské noviny, 13. 3. 2012, rubrika Životní styl, s. 16

Otevírá se muzeum, které naučí držet příbor

Muzeum gastronomie Praha

Muzeum představí osobnosti i první tištěnou kuchařku.
Majitelé zatím zpřístupní jen Síň slávy a pár expozic.

Zatímco nyní je celý dům číslo 12 v Jakubské ulici plný dělníků, ještě během března zde otevře expozici první muzeum gastronomie v České republice. Majitelé však zatím zpřístupní jen prostory v prvním patře, celé muzeum se chystají otevřít až v květnu.
Patrně největším lákadlem bude nyní Síň slávy. V té se návštěvníci dozvědí o historii české gastronomie a k vidění bude i několik výtisků kuchařek od Magdaleny Dobromily Rettigové. Muzeum mimo jiné získalo i její úplně první vydání.
Své místo v Síni slávy ale najdou všichni významní kuchaři působící do roku 1989. Tváře moderní gastronomie však výstava nezmiňuje. „Ani zde být nemohou, ještě nepatří do muzea. Navíc mají publicity hodně, hlavně v televizích,“ vysvětluje Nina Provaan Smetanová, která muzeum buduje s manželem Ladislavem.
Pokud se však budou chtít současní kuchaři v muzeu prezentovat, je pro ně v prvním patře připravena místnost se vzorovou kuchyní.
V Síni slávy kladou zakladatelé důraz i na období socialismu. „Mezi nejvýznamnější gastronomické události tehdy patřily výstavy EXPO v Bruselu a v Montrealu. Československé restaurace tam měly velký úspěch, byly zcela vyprodané. Účast navíc pozvedla naši gastronomii, neboť kuchaři se obohatili o zahraniční zkušenosti, což je vždy potřeba,“ říká Ladislav Provaan. Otevření se v březnu dočká ještě expozice o francouzských kuchařích, kteří jsou považováni za zakladatele gastronomie, a také výstava příborů.
Návštěvníkům přiblíží mimo jiné jejich historii. „Například vidlička se poprvé objevila v Byzanci, tehdy ji však používali jen na přidržování při krájení. V době renesance ji Kateřina Medicejská přivezla z Byzance do Itálie. Byl z toho ale poprask. Pro lidi představovala nástroj ďábla, protože měla jen dva zuby,“ vypráví Smetanová.
Až s příchodem španělské módy, pro kterou jsou typická velká okruží kolem krku, si vydobyla místo u stolu. Držení vidličky v levé ruce a nože v pravé se ujalo ve 20. století. „Věnovat se budeme právě i správnému držení příboru, jelikož u nás ho bohužel nikdo držet neumí. Do budoucna chceme mít i kurzy pro děti,“ dodává.
V květnu přibude i průřez celou historií gastronomie Expozice v přízemí, jejíž otevření majitelé plánují 5. května, nabídne průřez historií gastronomie od úplného počátku až po současnost.
Návštěvníci uvidí, jak vařili lidé v pravěku, jak vypadalo tehdejší ohniště nebo jak se tehdy vysušováním na slunci konzervovalo maso.
Majitelé chystají i přehled vývoje kuchyní doplněný mnoha obrázky a také exponáty. „V sekci s barem představíme všechny typy alkoholů. Doplní je vysvětlení, co je destilát a co není, co je bylinný likér a tak dále. Jedna místnost je vyhrazena i pro ukázku kuchyně v období francouzské revoluce, v další lidé navštíví typickou pivnici,“ láká Ladislav Provaan.
Část věnovaná vínu se zaměří na jeho historii, ale i na rozdíly mezi těmi českými a moravskými. Návštěvníci výstavy zavítají i do typického moravského sklípku.
V létě pak zakladatelé zpřístupní i dvůr, kde budou pořádat například zabijačku či grilovací párty.
V prohnilé místnosti slavní francouzští kuchaři Prostory pro muzeum hledali tři roky. Loni v květnu se jim konečně podařilo domluvit podnájem v Jakubské ulici v Praze 1.
V přízemí domu dříve bývaly restaurace, v prvním patře kanceláře a byty. „Když jsme přišli, byl objekt úplně vybydlený, v hrozném stavu. Člověk by nevěřil, v čem lidé mohli žít. V místnosti, kde chystáme expozici slavných francouzských kuchařů, bydleli starší lidé. V jednom rohu měli vanu, v druhém sporák a v dalším malý záchod. Podlaha byla vyhnilá, s několika vrstvami linolea,“ popisuje Ladislav Provaan.
Ten se živí jako architekt a celý profesní život navrhoval hotely. Vytvořil proto i návrh muzea. Jeho manželka, která pochází z gastronomické rodiny a povoláním je výtvarnice, má naopak na starosti shánění fotografií.
Její sestra připravila návrhy textů k expozicím. Ty poté dostali ke kontrole redaktorky gastronomických publikací, historik i další odborníci.
Inspiraci při budování hledají majitelé i v zahraničí, kde již několik muzeí existuje. Od toho v Ženevě chtějí například okoukat přístup k dětem. „Věnují jim celý suterén. Děti tam například vlezou do prolézačky začínající velkými zuby, postupují imitací zažívacího traktu a na konci poté najdou záchůdek,“ líčí Smetanová nadšeně.
Muzeum má vyzdvihnout pojem kuchařské umění Exponáty do muzea sbírají manželé od dárců, pár jich i zakoupili. Očekávají ale, že s otevřením se budou lidé sami ozývat.
„V Síni slávy máme například remosku, jelikož se jedná o český vynález ze šedesátých let. Bohužel se nám ale stále nedaří sehnat typ minorka, tak snad se někdo ozve,“ doufají majitelé, kteří by rádi založením muzea dostali do povědomí pojem umění kuchařské, který je v jiných jazycích běžný.

Matěj Smlsal

 

 

Gastronomy Museum of Prague

http://www.squaremeal.cz/en/news-archive/gastronomy-museum-of-prague-800.html

25.2.2012

Prague, January 25, 2012

 

The Gastronomy Museum of Prague is one of the few museums in this category across Europe an it will open to the public in February 2012 in Jakubská 12, Prague 1.

Visitors can expect a walk through people’s attitude to preparing and consuming food from the times of domestication of fire to the present day. They will learn about the history of cooking methods and food conserving, the development of kitchens and stoves from prehistory to the present, the historycal development of typical dishes of North European origins. Besides the exhibitions, there will also be tasting and degustation vents.

The Gallery of World Chefs explains both the philosophy and the recipes of famous chefs and gourmets, while the Hall of Fame of Czech Gastronomy and Hospitality introduces visitors to important Czech chefs, confectioners, writers and hoteliers from remote and recent past.

The section Czech Protected Food Names – introduces 19 food products (at the moment) that have been accepted as a part of the EU scheme of Protected Geographical Indication Register.

The museum is also planning special activities for children and events to educate visitors to healthy, tasty and quality food and drinks, in order to elevate the act of eating to a the level of a cultural experience.

And if you happen to have an old, interesting photo of a kitchen setting you can run a special competition for the opening of the Museum!
Multilingual translations will make the exhibition accessible to foreign tourists.

GASTRONOMY MUSEUM, Jakubská 12, Prague 1, info@muzeumgastronomie.cz