Proběhlé akce
Podívejte se také na aktuální akce v muzeu.
vaření s francouzskou novinářkou
25.3. 2014 si francouzská novinářka Yuki Usami z časopisu Marmiton vyzkoušela vaření ovocných knedlíků, na kterých si pak samozřejmě pochutnala.
Studenti z University of Derby
25. 3. 2014 nás v Muzeu gastronomie navštívili studenti z anglického města Derby.
Návštěva Lady Mileny v muzeu
14-15. 3. 2014 navštívila Muzeum gastronomie vzácná návštěva. Vařit do muze přijela Lady Milena! Podívejte se na pár fotek z vaření s Lady Milenou.
foto: Lenka Žáčková
I našim návštěvníkům chutnalo!
Nemohl samozřejmě chybět ani sladký dezert.
Lady Milenu přišla do Muzea gastronomie navštívit i operní pěvkyně Pavlina Senič.
vzácná návštěva v muzeu gastronomie
První místo mezi TOP 10 českých restaurantů podle Maurerova výběru GRAND RESTAURANT pro rok 2013 získal brněnský restaurant KOISHI zaměřený na sushi a ryby. Jeho duchovní otec, restauratér a gurmet Janko Martinkovič navštívil naše Muzeum gastronomie. Těší nás, že se mu u nás u muzeu líbilo. Jeho pochvaly v naší návštěvní knize si velice vážíme.
Muzeum gastronomie získalo prestižní ocenění!
Zápisník labužníka se vrací
Pokud jste postrádali Zápisník labužníka Vladimíra Poštulky, nově ho najdete na internetu. Knihu LABUŽNÍKŮV LEXIKON s autogramem zase najdete u nás v Muzeu gastronomie Praha!
kdo také navštívil muzeum gastronomie
Do Muzea gastronomie chodí návštěvníci z celého světa, a to jak laici, tak i profesionálové v oboru gastronomie. Mezi profesionály patří pan Orest Kramarczuk z Minneapolis. Pan Kramarczuk pokračuje v tradici svých předků, kteří přišli do Spojených států amerických z Ukrajiny a založili tam společnost Kramarczuk's, která se mimo jiné proslavila vynikajícími klobásami. Že v jejich výrobě zdárně pokračuje i pan Orest Kramarczuk, o tom svědčí fakt, že se v letošním roce stal držitelem ceny Jamese Bearda, slavného amerického kuchaře. Toto ocenění je považováno za Oscary v oblasti gastronomie. Panu Kramarczukovi se v Muzeu gastronomie velmi líbilo a vše nejlepší nám popřál i v naší návštěvní knize. Dokonce naše muzeum nazval klenotem!
Orest Kramarczuk a Carrie Caldwell
Orest Kramarczuk s oceněním za klobásy
Zápis do návštěvní knihy
Oslava ročního výročí otevření muzea gastronomie
U příležitosti ročního výročí otevření Muzea gastronomie proběhla ve středu 22. května oslava. Účastnili se jí přátelé, novináři, redaktoři, spolupracovníci muzea, zástupci odborných gastronomických škol a mnozí další. Všichni bez výjimky jsou milovníci dobrého jídla, takže si pochutnali na báječném menu, zejména na haluškách s bryndzou. Hosté odcházeli spokojeni a my doufáme, že se opět někdy sejdeme. Třeba zase za rok :-)
Pánové kuchaři - Jiří Eichner a Jiří Napravil - velmi důležité osoby na oslavě, ne-li ty nejdůležitější :-)
Příprava halušek
Ochutnávání je nezbytné
V muzeu se líbilo i těm nejmenším budoucím gastronomům
KoŠt ovocný destilátů
V sobotu 18. května se v Muzeu gastronomie koná historicky první pražský košt ovocných destilátů.
prohlídka muzea ve světle svíček a baterek
Podívejte se, jak tajemné může být Muzeum gastronomie večer. Dne 12. dubna se konala historicky první večerní prohlídka při světle svíček a baterek. Byla spojena i s pokřtěním baru a slavný barman Alex Mikšovic namíchal speciální nový koktejl přímo pro naše muzeum!
Expozice Muzea gastronomie ve světle baterky
Nádherné světlo petrolejky
Dýmná jizba, jak ji neznáte
Barman Alex Mikšovic
Měsíc květen - čas chřestu
K měsíci květnu neodmyslitelně patří chřest, lidově známý jako špargl (z německého výrazu der Spargel). Někdy je pěstován jako okrasná rostlina, mladé výhonky chřestu lékařského jsou používány jako zelenina. Ač pochází z Orientu, dnes přirozeně roste zejména na většině území Evropy. U nás mají ideální podmínky pro jeho pěstování Mělnicko a jižní Morava. Chřest je bohatý na vitamíny, má nízký obsah cukru a celkově působí na lidské zdraví blahodárně. Jeho kladné účinky popsal již ve druhém století našeho letopočtu antický lékař Galén.
Chřest se konzumuje obyčejně tepelně upravený, oloupaný stonek se vaří nebo napařuje v mírně osolené vodě. Způsob jeho přípravy se po století prakticky nemění.
Recepty na úpravu chřestu se poprvé objevují v polovině 17. století v kuchařské knize Le Cuisinier François, kterou napsal známý francouzský kuchař Francois Pierre de La Varenne. V knize jsme pro Vás našli recept na speciální bílou omáčku. Tu připravíte, jak sám Varenne píše, z čerstvého másla, žloutku, soli, muškátového oříšku a kapky octa. Vše dobře promíchejte, až omáčka zhoustne. Podávejte s uvařeným, osušeným chřestem.
Velmi podrobně se nejen vařením, ale i způsobem konzumace chřestu zabývá sto let starý Domácí vševěd. Jak máme tedy s chřestem naložit? Pokud nevlastníme speciální vařák (viz obrázek), můžeme jej připravit v hrnci. Avšak úplně stejnoměrně se uvaří, jen když v nádobě stojí a hlavičky vůbec do mírně osolené vody nepřijdou a přiklopí se stejně velkým hrncem. K vyjmutí chřestu z nádoby či z mísy slouží speciální kleště (viz obrázek). Takto uvařený chřest posypaný nastrouhanou žemlí či parmezánským sýrem tvoří předkrm sám o sobě nebo přílohu k některým masitým pokrmům. K uvařenému chřestu se mohou podávat různé omáčky – smetanová, máslová nebo holandská. Vhodným nápojem ke chřestu je bílé víno.
Velké rozpaky podle Domácího vševěda způsobuje požívání chřestu u stolu. K vybírání chřestu z mísy slouží Hepnerův příbor (viz obrázek), pokud jej nemáme k dispozici, musíme chřest opatrně vyjímat (nikoliv napichovat) na plochou lžíci či prohloubenou vidličku a přidržet jej nožem. Je-li chřest krájený, používáme vidličku, je-li však celý, jeho požívání vyžaduje značné zručnosti. Rozkrájení chřestu je ve společnosti nevkusné a nepřípustné, stejně tak zvednutí chřestu do výše a následné spuštění do úst.
Zde je doslovný přepis správného postupu při konzumaci chřestu (viz obrázek) z knihy Domácí vševěd: „Vidličkou posuneme dolní konec na okraj talíře, abychom mohli rukou pravou jej uchopiti, levou rukou podložíme horní vždy měkčí a snadno se lámající konec vidličkou a tak neseme k ústům.“
Jak můžeme číst, dříve bylo používání příboru u konzumace chřestu nevhodné. Za tím se skrývá jednoduchý důvod – tehdejší nože nebyly nerezové a chřest obsahuje látky, které způsobují korozi. Pokud jste milovníkem starých zvyků, chřest můžete jíst i nadále prsty, nezpůsobíte však žádné faux pas, pokud použijete příbor, což je žádoucí zejména u měkčího chřestu či pokud je zalitý omáčkou. Nůž však používáme pouze k překrojení chřestu, nikoliv k posunutí do úst.
soutěž k prvnímu výročí otevření muzea
Soutěž se blíží do finále! Pokud Vás zajímá, jaké fotografie jsme zvolili do užšího výběru, podívejte se na naše stránky na Facebooku. Svými "lajky" nám můžete pomoci rozhodnout, kdo naši soutěž vyhraje. Pokud se domníváte, že doma máte zajímavější fotografie, neváhejte a pošlete nám je poštou nebo elektronicky na soutez@muzeumgastronomie.cz!
Naše muzeum má nového partnera
Jedná se o pana Bezchlebu z rodinné konzervárny ViaDelicia, jenž dodal náplně do palačinek během ochutnávky, která se v našem muzeu konala 20.dubna. Všichni návštěvnící byli nadšeni ze zaručeně domácích džemů i vynikajících paštik. Nyní máte možnost si tyto lahůdky zakoupit přímo v obchůdku Muzea gastronomie.
V e s e l é v e l i k o n o c e!
krásný velikonoční stůl nám prostřeli studenti sou a soš kladno.
Nechte se inspirovat!
Je prostřeno pro klasické velikonoční menu, které u nás kladenští studenti také uvařili a návštěvníci mohli ochutnat. Chcete recept? Napište si o něj - info@muzeumgastronomie.cz.
jak kardinálové bydleli a jak se stravovali v době konkláve
U příležitosti zahájení konkláve dne 12.3.2013 se přijďte podívat do Muzea gastronomie, jak tato významná událost probíhala od listopadu 1549 do února 1550 při volbě papeže Julia III. po smrti papeže Pavla III. Svědectví pro další generace zaznamenal Bartolomeo Scappi, nejznámější italský renesanční kuchař a osobní kuchař papeže Pavla III., Pia IV. a Pia V. Scappi organizoval přípravu pokrmů pro kardinály a zajímal se i o vybavení jejich pokojů. Dřevoryty z této události pak zařadil do své knihy Opera.
Na prvním obrázku jsou vidět různé nádoby na přinášení jídel - dřevěné zásobníky na hotové pokrmy, nosiče vína, tepelně izolované nosiče pokrmů a další. Druhý obrázek znázorňuje zařízení pokojů kardinálů, kde nesměl chybět věšák na šaty nebo kalamář. Poslední rytina ukazuje servírování pokrmů při konkláve. Jídlo pro jednotlivé kardinály bylo připravované odděleně jeho vlastními sloužícími a také jimi pod vojenským dohledem dopravené v uzavřených nádobách a lahvích. Každé jídlo bylo pečlivě kontrolováno nejen z hlediska zdravotní nezávadnosti, ale i zda nejsou kardinálům posílány tajné vzkazy. Když bylo vše v pořádku, jídlo se připravilo na talíře. Ke kardinálům se pokrmy dostávaly pomocí otočných mechanismů, které se nacházejí napravo na zadní stěně. Ihned poté museli sloužící jednotlivých kardinálů odejít.
